• Jaká je životnost svařovacích hadic?

    Životnost svařovacích hadic není stanovena, je však předepsána pravidelná kontrola. Hadice je nutno testovat v rozsahu a lhůtách stanovených v ČSN 05 0601 v intervalu 1x za 3 měsíce.

  • Jaký je rozdíl mezi pojistkami proti zpětnému šlehnutí a zpětnému proudění?

    Pojistka proti zpětnému proudění jednoduše zabrání tomu, aby plyny mohly proudit zpět do rukojeti nebo ventilu. Pojistka proti zpětnému proudění se však nemohou dostatečně rychle uzavřít, aby se zabránilo zpětnému pohybu – šlehu  výbušného plamene nahoru hadicí zpět do rukojeti nebo ventilu.  Pojistka proti zpětnému šlehnutí obsahuje zpětný ventil, ale má také opatření k zastavení plamenů.

  • Je třeba suché předlohy pravidelně kontrolovat?

    Ano, pravidelná kontrola zajistí, že suchá předloha bude správně fungovat tehdy, když ji budete nejvíce potřebovat. Naše firma provozuje síť autorizovaných zkušebních středisek, kde Vám suchou předlohu vyzkouší a vystaví protokol o zkoušce. Seznam středisek najdete v sekci Zkušební střediska.

  • Kam se umisťují suché předlohy (pojistky proti zpětnému šlehnutí) SG-5?

    Suché předlohy SG-5 se umisťují za redukční ventil.

  • Lze použít řezací hořák na acetylen také na propan-butan?

    Záleží na typu hořáku, který používáte. Injektorové typy hořáků (např. hořák R8) lze použít pouze na plyn, pro který byl hořák vyroben, tzn. nelze použít tento typ hořáku na oba plyny. Jiná situace je u hořáků se směšováním plynu v hubici (hořák X511). Tento typ hořáku lze použít jak pro acetylen, tak pro propan-butan.
    Jednoduchá pomůcka, jak rozeznat injektorový hořák a hořak se směšováním v hubici je počet trubek spojující hlavu a tělo hořáku: injektorový hořák má pouze 2 spojovací trubky, zatímco hořák se směšováním v hubici 3 spojovací trubky.

  • Mohu ke svařování nerezové oceli použít hořák?

    Ano, i když svařování plamenem – C2H2 + O2 není běžná metoda. Proto použijte tzv. karburátorový plamen a nerez můžete svařovat stejně snadno jako jakoukoli jinou ocel. Je zde velké nebezpečí nauhličení plamenem. Pro svařování nerezové oceli plamenem potřebujete směs v poměru méně kyslíku a více acetylenu. V oblasti svaru bude odpor nerezové oceli snížen.

  • Může řezací hořák řezat i jiné kovy než ocel a železo?

    Neželezné kovy s menší hustotou lze řezat řezacím plamenem, ale řez nebude tak čistý jako u železa či oceli. Nedoporučuje se to.

  • Na jaké teplotě hoří kyslíko-acetylenové svařovací hořáky?

    Plamen kyslík-acetylenových hořáků může vydávat teplotu hoření až 3 500 °C, v závislosti na špičce plamene na výstupu hořáku a směsi použitých plynůVe srovnání s 2 000 °C, na kterém hoří běžný propanový hořák, můžete vidět, o kolik lépe je svařovací hořák při použití tepla. Ocel se obvykle taví při teplotě cca 1 370 °C a železo při teplotě cca 1 510 °C.

  • Proč bych měl používat spořič plynu?

    Spořič plynu se určitě vyplatí používat. Úspora plynu se samozřejmě liší podle metody svařování. Nejvyšší úspory dosáhnete při stehování.

  • Proč nemůžete použít propan a acetylen se stejnými regulacemi, hadicemi a tryskami?

    Acetylén a Propan jsou v zásadě 2 různá média (plyny). Záměna či výměna hadic může způsobit reakci, zpětné vzplanutí, požár a následný výbuch. Výztuhy v propanové hadici jsou obecně silnější. Propan je kapalina, proto je zapotřebí pouze regulátor. Propanové trysky jsou dvoudílné, zatímco acetylénové jsou jednodílné. Pistoli lze použít pro oba plyny, pokud je zbytek plynového zařízení odlišný.

    Výhody dvoustupňových regulátorů oproti jednostupňovým: I když jsou dražší, nejsou náchylné k tečení a fluktuacím regulátoru, poskytují lepší a přesnější výstupní hodnoty.  Díky nim jsou bezpečnější, přesnější, šetří plyn a zlevňují svařování.